Nové studie: Green Deal postihne pěstitele plodin mnohem tvrději než chovatele dobytka

Paní poslankyně Margita Balaštíková měla možnost seznámit se se studiemi holandské univerzity ve Wageningenu, jež se zabývaly změnami ve výnosech v rostlinné a živočišné výrobě. Bylo v nich mimo jiné spočítáno, jak se změní ceny a velikost produkce rostlinných produktů, které jsou vyváženy z EU.

Zelená dohoda by mohla zlepšit situaci v chovu prasat a drůbeže. Naproti tomu příjmy producentů mléka i hovězího masa by se podle studie snížily.

V obou studiích byly v rámci "Zelené dohody" zkoumány důsledky strategie "farm-to-fork" (Z farmy na vidličku) a strategie biologické rozmanitosti. EU chce do roku 2030 zavést strategii "farm-to-fork". V zemědělství to přímo ovlivní používání pesticidů a hnojiv a také způsob hospodaření. Zemědělci musí do začátku příštího desetiletí o polovinu snížit používání přípravků na ochranu plodin a hnojiv o 20 procent. Do té doby se má navíc ekologické zemědělství v Evropské unii rozšířit na 25 procent.

Nizozemští vědci podle Balaštíkové správně vypracovali čtyři scénáře Green Dealu. Ve scénářích byly vypočítány a vzájemně porovnány dopady na výrobu a ceny, obchod, změněné nároky na prostor a přidanou hodnotu.

Předpokládaly se čtyři scénáře

1. snížení používání pesticidů o 50 procent,

2. snížení ztrát živin na polovinu a snížení používání hnojiv o 20 procent,

3. ekologické zemědělství na 25 procentech zemědělské plochy

4. kombinace prvních tří scénářů.

V prvním scénáři, který se zabývá výhradně omezeným používáním pesticidů, vědci dospěli k závěru, že cena pšenice vzroste o dvě procenta. Pokles výroby by činil sedm procent a byl by tedy razantnější než zdražování. Nárůst čistého dovozu se očekává u kukuřice, řepky a citrusových plodů. Zároveň se očekává pokles evropského vývozu rajčat, oliv, vína a chmele. Celkově by první scénář vedl k ekonomické ztrátě 64 miliard eur pro celou EU.

Pro rostlinnou výrobu jako celek druhý scénář, který je založen na sníženém používání hnojiv, vede k poklesu produkce až o 15 procent. Zdražení by zde bylo až 20 procent. To by znamenalo, že větší změna by byla na straně ceny, a ne na straně produkce. Dovoz a vývoz by se vyvíjel podobně jako v prvním scénáři. V přepočtu na ekonomickou ztrátu došli experti v druhém scénáři k částce 92 miliard eur.

S ohledem na změny výnosu a ceny se třetí scénář pohybuje mezi prvními dvěma: U většiny plodin by pokles výnosu činil méně než 10 procent. Ceny by byly až o 13 procent vyšší. Je patrné, že se ekonomická ztráta nenachází uprostřed, ale znamenala by nejnižší ztrátu ze všech scénářů ve výši 56 miliard eur.

Poslední scénář je založen jednak na podmínkách ze scénářů 1 a 2. Navíc se zde předpokládá, že 10 procent zemědělské plochy bude vráceno přírodě, což se blíží uvažovanému scénáři 3 a zahrnuje tak všechny cíle "Zelené dohody". Propady sklizně by zde byly až 30 procent, například u jablek. Vědci také zjistili, že existují také plodiny, u kterých by opatření měla malý nebo žádný vliv na výsledek sklizně. Patří sem například cukrová řepa. U většiny plodin se uvádí pokles produkce mezi 10 a 20 procenty. Víceleté plodiny by byly postiženy více než letničky. U pšenice se očekává pokles produkce o 18 procent - cena by se však měla zvýšit pouze o 3 procenta. Se 140 miliardami eur by ztráta v kombinovaném scénáři byla zdaleka nejvyšší.

"Já to chápu tak", říká Balaštíková, "že pokud se nezmění poptávka, Evropa se musí připravit na to, že bude více dovážet. Menší vývozy musí být zase signálem pro mimoevropské země, aby si řadů produktů začaly produkovat sami." A pokračuje: "Já se u té strategie "z farmy na vidličku" nejvíce obávám o obilí. Obilí je totiž častěji napadáno plísněmi a pak už se nedá použít jako krmivo pro zvířata. Spotřebitelé nebudou ochotni platit stejnou cenu za podřadné produkty. Pokud se však poptávka nezmění, nakonec dojde k většímu nedostatku, který povede k drahotě, kterou nikdo nechceme".