Náklady zemědělců raketově rostou. Zamyšlení nad cenami nafty a topného oleje.

Margit Balaštíková se, s vědomím naší provázanosti s německou ekonomikou, dívá s obavou na osud tamějších zemědělců, kteří zatím nikdy nemuseli utrácet tolik peněz za naftu, topný olej a elektřinu. Zároveň jim drasticky rostou i ostatní náklady.

Německá inflace dosáhla poprvé hodnot období před téměř 30 lety. V září ceny vzrostly o 4,1 procenta napříč všemi produktovými skupinami. Nárůst nákladů ale od té doby ještě zesílil. V říjnu stála nafta a topný olej více než kdykoli předtím. Na nová rekordní maxima se vyšplhaly také ceny elektřiny a zemního plynu.

Za rapidním nárůstem nákladů v Evropě, Číně a dalších zemích hledejme i vážnou energetickou krizi. Dodávky surovin jsou v zásadním ohledu ohroženy a důsledky pociťuje většina odvětví ekonomiky. Zemědělci platí rekordní ceny za naftu a topný olej. Výrobu a náklady na produkci umělých hnojiv prodražují i ​​raketově rostoucí ceny zemního plynu. Důsledkem jsou omezení výroby a zavírání závodů v průmyslu hnojiv a agrochemikálií.

První dodavatelé energií v Německu ukončují smlouvy a navyšují ceny elektřiny a zemního plynu. A to zima ještě ani nezačala. Vzhledem k velmi omezené globální nabídce většina analytiků očekává další růst cen energií a pohonných hmot a tím i další růst nákladů. Němečtí farmáři a spotřebitelé již musí platit nejvyšší ceny elektřiny v Evropě. Také daně z nafty, benzínu a topného oleje jsou v této zemi nejvyšší. Navíc je tu daň z CO2, kterou chtějí politici v novém roce dále navyšovat. Pohled na aktuální vývoj na energetických trzích však ukazuje, že situace je alarmující. Ceny fosilních paliv nerostou jen v Evropě. Mnoho zemí jako Francie, Itálie, Španělsko a Polsko proto již přijalo ochranná opatření. Také v USA a Číně stojí plyn a uhlí více než za poslední desítky let.

Jedním z nejdůležitějších ukazatelů pro globální energetický trh je cena severomořské ropy Brent. Ta byla nedávno obchodována za téměř 86 USD za barel, což je nejvyšší úroveň za sedm let.

Ceny nafty jsou pro farmáře a chovatele hospodářských zvířat extrémně důležitým nákladovým faktorem. V polovině října museli u benzínek platit v průměru 1,564 eura za litr. To byly o 5 centů vyšší ceny než předchozí rekordní maximum z listopadu 2018.

Zemědělci musí za palivo zaplatit zhruba o 47 procent (tj. 50 centů) více než v říjnu 2020. Při natankování 150 litrů se jejich náklady zvýší o 75 eur a u 210 litrové nádrže se jedná o navýšení o 105 eur. Taková nádrž dnes vyjde na 330 eur.

Ceny topného oleje vzrostly ještě výrazněji než u nafty. V polovině října vylétly ceny topného oleje na 90,5 eur za 100 litrů. To je téměř o 5 eur více, než byl předchozí cenový rekord v listopadu 2018 - tedy před 3 lety. Ceny topného oleje v říjnu 2021 byly více než dvojnásobné než v říjnu 2020.

Poslankyně Balaštíková říká: "Bojím se, že nepříznivý cenový vývoj bude pokračovat i v následujících týdnech a Česká republika bude svého souseda kopírovat. V Německu platí zemědělci za topný olej (i bez poplatku za CO2) ze 100 litrů daň z minerálních olejů 6,14 centu a DPH 11,56 centu - celkem tedy zhruba čtvrtinu ceny. Osobně zde mnoho prostoru pro další zátěž zemědělců nevidím. V rámci zemědělského výboru naší sněmovny bude třeba vydiskutovat vliv nárůstu cen na zemědělskou produkci a případné kompenzace. Velmi podobnou situaci očekávám i v České republice a doufám, že nový pan ministr dokáže ve své kapitole najít rezervy tak, aby nedošlo k ohrožení zemědělské politiky státu."