Důsledky ruského útoku na „obilnici Evropy“

Pro zemědělské trhy zatím nelze přesně předvídat důsledky ruského útoku na "obilnici Evropy". Jisté je, že Ukrajina, díky svému značnému zemědělskému potenciálu, v posledních letech zásobovala svými produkty stále více zemí, a zaměřovala se na agrární sektor.

Velmi příznivé podmínky pro zemědělství na orné půdě, množství volné půdy za nízké ceny a vysoký status zemědělství v politice i v populaci, pomohly agrárnímu sektoru na Ukrajině stát se v posledních desetiletích stálicí na mezinárodních zemědělských trzích. Jak a kde válka svět v budoucnu ovlivní a jakou roli v tom sehraje odvětví zemědělství, lze v tuto chvíli pouze předvídat.

Zemědělský sektor se zpočátku obával problémů na trhu s pšenicí v souvislosti s útočnou válkou proti Ukrajině, kterou Rusko 24. února zahájilo. Německý Spolkový ministr zemědělství Cem Özdemir (Zelení) se snažil uklidňovat vysokým podílem pšeničné soběstačnosti EU. Nevyloučil přitom další zdražování - zejména u hnojiv a dodávek energií. Dopadem na spotřebitele by se mohly stát zdražení potravin a další nárůst inflace.

Ale zdaleka to není jen globální trh s pšenicí, který válka na Ukrajině převrátí vzhůru nohama. Ukrajina byla loni na čtvrtém místě žebříčku nejvýznamnějších exportérů světa s objemem exportu 33,5 milionu tun pšenice. Celkové množství kukuřice vyprodukované na Ukrajině bylo 42 milionů tun. I v případě pšenice šlo více než 70 procent z vyprodukovaných 33 milionů tun na export.

Ukrajina je navíc nejvýznamnějším světovým producentem slunečnice (17,5 milionů tun v roce 2021) a slunečnicového šrotu (7 milionů tun v roce 2021). Země byla loni předním vývozcem slunečnicového šrotu s podílem na světovém trhu téměř 61 procent. 6 milionů tun vyvezeného ječmene v roce 2021 učinilo z Ukrajiny třetího největšího dodavatele na světě. 40 procent světového obchodu s žitem bylo z Ukrajiny, což ji řadí na první místo.

Produkce řepky na Ukrajině by se také neměla podceňovat: tvořila 20 procent světového obchodu, což v roce 2021 odpovídalo objemu 2,7 milionu tun. Země se umístila na 9. a 10. místě na seznamu vývozců másla, sýra a sušeného plnotučného mléka.

Margita Balaštíková: "Jsem znepokojena očekávanými turbulencemi na agrárních trzích v souvislosti s válkou na Ukrajině, v současnosti není nikdo schopen cokoli předvídat, protože nikdo neví, jak se vyvinou ceny vstupů a obilí. Dlouhodobě poukazuji na vysoké ceny dusíkatých hnojiv. Pokud cena hnojiv vylétne ještě více nahoru, předpokládám, že se bude méně hnojit, což se negativně projeví na objemu sklizně a částečně i na kvalitě produktů."